POPAD 2005
úryvek z článku na webových stránkách http://www.iamok.cz
K vrcholům pražské přehlídky POPAD 2005 patřila inscenace
souboru Tyrš Lány Babinec / Entrtejneři, vzniklá na základě původního textu
člena souboru Karla Pleinera v režii Romana Havelky a autora hry. Textovou předlohou
byly dvě samostatné aktovky, které však spojením do jednoho představení nesly
společné myšlenkové poselství či lépe řečeno apel. První z aktovek, nazvaná
Babinec, by se dala označit jako divadelní sitcom. Autor v ní líčí setkání pěti
přítelkyň na mejdanu ? dámské jízdě v bytě jedné z nich. Až na jednu výjimku
je všem ženám společné to, že měly či mají shodný mužský objekt zájmu. Tím je
Roman, manžel jedné z nich. Během mejdanu se postupně odhalí vazby žen k Romanovi,
zejména však jejich neuspokojivá životní situace v partnerských vztazích. Aktovka
vrcholí konfliktem, který způsobí současná Romanova manželka tím, že v rámci
společenské hry zadá vědomě úkol Romanově bývalé ženě, který spočívá v navození
kontaktu prostřednictvím telefonátu na nahodilé telefonní číslo. Tím nahodilým
číslem není žádné jiné, než právě Romanovo. Nastalé dusno zruší paradoxně společný
zájem rivalek o nové metody zhubnutí. Dámská jízda může jet dál.
Druhou aktovku Entrtejneři lze označit jako moralitu. Na jevišti kulturního
domu ve venkovském městečku se sejdou zkušený a otrlý bavič Krásnohorský a začínající
mladý umělec plný ideálů Petr Rovný při přípravě na vystoupení. Ačkoliv mají
naprosto rozdílné přístupy k umění a také k publiku, není to překážkou ke spoluúčinkování.
Krásnohorskému jde o peníze a Rovnému o to, aby se uvedl. Při zkoušce pohybově
náročnějšího čísla postihne Krásnohorského srdeční nevolnost. Rovný se domnívá,
že zemřel. V rozporu se svými ideály neposkytne "kolegovi" pomoc,
ba dokonce se snaží zakrýt před dívkou, na kterou si myslí, co se přihodilo.
Nevolnost Krásnohorského pomine a show může jet dál, stejně jako dámská jízda
v první aktovce. Inscenace je postavena na přesném budování situací a gagů.
Zejména první aktovka je dámskou částí souboru vedena ve zřídka kdy viděném
nasazení a tempu. Obdivuhodnou je souhra celého hereckého kolektivu (cena).
Jen závěr aktovky, jakoby autor nenalezl adekvátně razantní vyústění, působí
krotce oproti všemu, co se dělo před ním. V druhé aktovce zaujal v roli Petra
Rovného Ondřej Škorpil (čestné uznání). Větší působivosti a dopadu postavy Krásnohorského
by patrně prospělo přidat cosi hrané bodrosti či nalézt jiný valér, který by
napomohl barvitějšímu ztvárnění role. Lánský soubor získal za Babinec / Entrtejnery
2. místo přehlídky a spolu s ním cenu za inscenaci a doporučení k výběru na
FEMAD Poděbrady / Divadelní Třebíč. Karlu Pleinerovi byla udělena cena za autorskou
tvorbu.
Milan Strotzer