Duch

Mluviti je stříbro
Mlčeti je zlato
Však to stojí za to
Když se nekecá
Všichni dobře víme
Že v každé vteřině
Určitě ba jistě
Někdo naslouchá

Zlý duch tu slídí
v soukromí lidí
Hradem táhne jeho smrad
Všude kam se schová
Zaleze hniloba
Věřte mi to
Toho ducha
Nemá nikdo rád

Tohleto aroma
Mít každej den doma
Jinam se ohlédnu
Nebudu tam spát

Šedá eminence

Zas nemohu spát
Něco mi v hlavě vrtá
Budu si muset
Panáka dát
Zas nemohu spát
Ze šedivého rána chlad
Na mě pad
Do pohárku vliju destilát
Na ex ho vypiju
A sen se mi bude zdát

Chtěl bych být šedou eminencí
S lidma jak s loutkama si hrát
A doma v trezoru za kredencí
Zaprášený šanon ukrývat
Hlídala by šedá krysa
Stejná jako já
Zas nemohu spát
Ze šedivého rána chlad
Na mě pad
Na mě pad
Na mě
Pad

Oféliin song

Víš jak se nerada dívám
Na tvoji ztrápenou tvář
Celé, dny čekám a hlídám
Zda se neusmíváš
Jak jenom můžeš tak dlouho
U dveří nechat mě stát
Je noc a já hořím touhou
I když je venku chlad

Jednou snad odloží kopí
Košili drátěnou
A jeho ruce
Mě uchopí
Bůhví kam odnesou

Jak jenom můžeš tak dlouho
U dveří nechat mě stát
Šlechtickou cérečku pouhou
Snad bys mohl mít rád


Dvě hlavy

Šel hřbitovní travou
mladý Hamlet s hlavou,
šel a šlapal na podběl.
Neví která hlava
je teď jeho pravá,
to už dávno zapoměl.

Do lavice kostelní
smuten se posadil,
obě hlavy přemýšlivě,
něžně pohladil.

Yorickova hlavo,
na čí straně právo,
poraď co udělat mám.
V Hamletově hlavě zas
vylíhnul se právě
plán by zřídil se jak Dán.

Obě hlavy přemýšlely
tiše velice,
co se stane když starost
převezme justice.

Zda být lépe šaškem,
kamarádit s Haškem,
či prorazit hlavu zdí.

Nebo žít jak tragéd,
co by mě pak naved´,
abych někam skočil do studny.

Rád bych vám o těch dvou hlavách
něco prozradil,
jenže tím bys zcela jistě
příběh pokazil.

Šel hřbitovní travou
starý Yorick s hlavou,
šel a šlapal na podběl.

Přítel

Ve fjordu zakrytém šedivou mlhou
Plují dvě bárky jedna za druhou
Přítel můj veslem jen šplouchne
A bárka do skály buchne

Přistáli jsme
Slunko se za obzor slání
Posvačíme
Ohníček bude nás hřát
Večerní výlety lodí
S přítelem vždycky se hodí

Ve fjordu zakrytém šedivou mlhou
Dva dánští mládenci jen s kytarou
Do duší něžně si broukají
Písničku přátelství zpívají

Závěrečná píseň

A zazvonil zvonec
Příběhu je konec
A všechno je teď jasný
Teď už dobře víte
Kdo byl pravý přítel
A kdo jen o moci snil

Poučení pro vás máme
Úplně na závěr
No a to teď grátis dáme
Těm co hledaj správněj směr

Používej hlavu
Nešlapej po právu
Jestliže chceš dobře spát
Než koruny všechny
Mnohem víc je pěkný
Když tě má někdo rád
Když tě má někdo rád